Jak se nasazuje plomba? Podrobný průvodce pro pacienty

Plomba není jen malá výplň v zubu - je to první a nejčastější zubní léčba, kterou každý český pacient někdy zažije. Většina lidí si myslí, že plomba je jednoduchá: zub se ošetří, něco se vloží, a je to. Ale skutečný proces je mnohem složitější a závisí na mnoha faktorech - od typu poškození přes materiál až po techniku lékaře. A pokud nevíte, co se při nasazování plomby děje, může to být zbytečně nepříjemné nebo dokonce neúspěšné.

Co je vlastně plomba a kdy se používá?

Plomba je materiál, který se používá k obnovení tvaru a funkce zubu po poškození, obvykle kvůli kávě. Když se zub začíná rozpadat, bakterie vytvářejí dutinu - tzv. kariés. Pokud se nezabere včas, poškození se rozšíří do hlubších vrstev zubu, až do pulpy, kde jsou nervy a cévy. Plomba zastaví tento proces. Nejčastěji se používá, když je kariés ještě malý, když zub nebyl zatím ztracen a když není potřeba krytka nebo korunka.

Nejčastější typy plomb jsou kompozitní (bílé, estetické), amalgam (stříbrné, ale dnes už vzácné) a skleněné ionomerové (často pro děti nebo pro zuby blízko dásně). V České republice se dnes většinou používají kompozitní plomby, protože jsou bílé, přiléhají k zubu a neobsahují rtuť.

Kdy je plomba řešením a kdy už ne?

Není každé poškození zubu vhodné pro plombu. Pokud je dutina příliš velká, přesahuje 50 % plochy zubu, nebo pokud je zub silně poškozený, plomba už nestačí. V takovém případě je lepší řešení korunka nebo inlay/onlay - výplň, která se vyrábí mimo úst a potom se přilepí. Plomba se také nevyplňuje, pokud je kariés příliš hluboká a blízko nervu. V takovém případě se nejprve provádí léčba nervu (endodontie) a teprve poté se plomba nasazuje.

Podle dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v roce 2025 bylo v Česku provedeno přes 2,1 milionu výplní zubů. Z toho 92 % bylo kompozitních plomb. To znamená, že většina lidí má dnes bílé plomby, ne stříbrné.

Co se děje při náplni zubu - krok za krokem

Nasazování plomby není rychlá záležitost, ale ani složitá operace. Většina pacientů to zažije během 30-60 minut. Zde je, co se skutečně stane:

1. Diagnóza - Lékař nejprve prohlédne zub, často s pomocí rentgenového snímku. Zjistí, jak hluboká je dutina a zda je poškození omezeno jen na sklovinku nebo zda se blíží k nervu.
2. Anestézie - Pokud je kariés blízko nervu, lékař podá místní anestézií. Většinou to je injekce do dásně, která znehybňuje zub a okolí. Pokud je kariés jen na povrchu, anestézie není potřeba.
3. Odstranění poškozené tkáně - Lékař použije vrták nebo laser k odstranění mrtvé a infikované tkáně. Důležité je odstranit všechno poškozené, jinak se kariés vrátí. To je místo, kde se často dějí chyby - některé kliniky šetří časem a neodstraní všechno.
4. Příprava povrchu - Po odstranění kariésu se zub očistí a připraví k nanesení plomby. Pro kompozitní plomby se používá kyselina, která vytvoří mikroskopické drážky na povrchu zubu. Poté se nanese lepidlo, které zajistí pevné přilnutí plomby.
5. Nanesení plomby - Kompozitní materiál se aplikuje ve vrstvách. Každá vrstva se zatvrdí speciálním modrým světlem (fotopolymerační lampou). Tento proces trvá 20-40 sekund na vrstvu. Většina plomb má 2-4 vrstvy, aby byly pevné a přesně tvarované.
6. Úprava a vyhlazení - Po zatvrdnutí lékař zkontroluje, jak plomba sedí při sevření zubů. Příliš vysoká plomba může způsobit bolest při žvýkání. Lékař ji proto upraví a vyhladí, aby se zub přirozeně dotýkal protizubu.
7. Konečná kontrola - Zákazník obvykle dostane zrcátko a může si samotný zub prohlédnout. Lékař vysvětlí, jak se má zub péči a co dělat, pokud bude po několika dnech bolet.

Co se může po plombě stát - běžné problémy

Plomba je spolehlivá, ale není dokonalá. Některé problémy se vyskytují častěji, než si lidé myslí:

• Bolest při žvýkání - Nejčastější příčina je příliš vysoká plomba. Když se zuby sevřou, plomba překračuje výšku ostatních zubů a způsobuje přetížení. To se dá snadno opravit během 5 minut.
• citlivost na teplotu - Někdy zub reaguje na horké nebo studené potraviny. To je běžné první týden a mizí samo. Pokud přetrvává déle než 2 týdny, může to znamenat, že nerv je poškozený a potřebuje léčbu.
• Plomba se vysunula - Pokud nebyl zub správně připraven nebo byla plomba špatně nasazena, může se odlepit. To se stává u plomb, které jsou příliš velké nebo u pacientů, kteří štěkají nebo žvýkají tvrdé potraviny.
• Nová kariés pod plombou - Pokud nebyla původní kariés úplně odstraněna, může se pod plombou opět rozvíjet. To se stává, když se lékař nezajímá o kvalitu výplně nebo když pacient nečistí zuby správně.

Co dělat po nasazení plomby?

Po nasazení plomby není potřeba žádná speciální péče, ale některé věci zvýší její životnost:

• Nežvýkejte 2 hodiny - Kompozitní plomba zatvrdí během světla, ale úplně se ztuhne až po 2 hodinách. Doporučuje se nežvýkat na té straně, kde byla plomba nasazena.
• Nežídejte černé potraviny - Kompozitní plomby mohou být citlivé na barvivá. Čaj, káva, červené víno a čokoláda mohou způsobit zbarvení, zejména v prvních dnech.
• Čistěte zuby důkladně - Plomba se nesmí stát místem, kde se hromadí zubní kámen. Používejte nit a zubní kartáček s měkkými štětinami. Zvláště důležité je čistit mezi zuby, kde se často vytváří nová kariés.
• Navštěvujte stomatologa každých 6 měsíců - Plomba se nekontroluje sama. Během preventivní prohlídky lékař zkontroluje, zda plomba stále sedí, zda nejsou známky nové kariés nebo praskliny.

Jak dlouho trvá plomba?

Průměrná životnost kompozitní plomby je 7-10 let. To znamená, že většina plomb vydrží déle než 5 let, ale některé se mohou udržet i 15 let. Záleží na:

• Velikosti plomby - Malé plomby trvají déle než velké.
• Polohou zubu - Plomby na žvýkacích zubech jsou více zatěžovány než na předních.
• Životním stylem - Lidé, kteří žvýkají led, otevírají láhve zuby nebo brusí zuby, mají plomby kratší životnost.
• Kvalitou výplně - Plomba nasazená zkušeným lékařem s dobrými materiály vydrží déle než ta z nízké kliniky.

Ve srovnání s amalgamovými plombami (které trvaly 10-15 let) jsou kompozitní plomby méně odolné, ale jejich výhodou je estetika a menší invazivita. Dnes se už v Česku téměř nepoužívají amalgamové plomby, protože jsou vyloučeny z veřejného zdravotního pojištění.

Co když plomba selže?

Pokud se plomba odlepí, ztratí tvar nebo začne bolet, nečekáte. Okamžitě navštěvujte stomatologa. Není možné ji „doplnit“ doma. Pokud se pod plombou začne rozvíjet kariés, může být potřeba kompletní výměna nebo dokonce endodontie.

Nejčastější chyba pacientů je, že si plombu nechají „na záda“ a čekají, až to „přijde samo“. To vede k tomu, že se kariés rozšíří do nervu a zub se musí odstranit. Většina zubů, které jsou vytaženy, by se daly zachránit, kdyby byla plomba včas vyměněna.

Je plomba bezpečná?

Moderní kompozitní plomby jsou bezpečné. Některé starší materiály obsahovaly bisfenol A (BPA), ale dnes jsou všechny plomby v České republice vyrobeny podle přísných evropských norem. Žádný z nich neobsahuje rtuť, kadmium nebo jiné toxické látky.

Studie z Univerzity Karlovy z roku 2024 potvrdily, že kompozitní plomby nezpůsobují alergie, hormonální poruchy ani jiné zdravotní problémy. Jediným rizikem je reakce na anestetikum, ale to se stává u méně než 1 % pacientů.

Kam jít, když potřebujete plombu?

V České republice máte výběr: veřejné kliniky, soukromé ordinace nebo dentální sítě. Veřejné kliniky mají delší čekání, ale plomba je hrazena pojišťovnou. Soukromé ordinace jsou rychlejší, ale vyžadují doplňkovou platbu. Důležité je vybírat místo, kde se používají moderní materiály a kde lékař má zkušenosti s kompozitními plombami. V Olomouci, jako v ostatních městech, je kvalita většiny zubních klinik vysoká - ale ne všechny jsou stejné.

Nejlepší způsob, jak vybrat kvalitní kliniku, je podívat se na recenze, zeptat se přátel nebo zkontrolovat, zda lékař používá digitální rentgen a fotopolymerační lampu. Tyto technologie zvyšují přesnost a trvání plomby.