Počínající zubní kaz: Jak ho zvládnout s odvahou a zabránit jeho rozvoji

Stále si pamatujete ten malý bílý skvrnku na zubu, který jste si v zrcadle všimli? Nebo ten lehký citlivý pocit, když pijete studenou vodu? To není jen náhoda. To je počínající zubní kaz - a ještě ho můžete zastavit. Než se promění v bolestivou díru, která vás bude trápit měsíce, máte šanci ho zvrátit. Nejde o příběh o zubním lékaři, který vás přinutí k vrtání. Jde o to, jak si dát do ruky kontrolu, když ještě máte možnost.

Co vlastně počínající zubní kaz je?

Počínající zubní kaz není díra. Není to ani bolest. Je to první fáze, kdy kyselina z bakterií začíná rozkládat minerály ve sklovinkě - vnější vrstvě zubu. Vizuálně to vypadá jako bílá, matná skvrna, často na hraně zubu nebo mezi zuby. To je místo, kde se sbírají zbytky jídla a kde zubní kartáček často nedosáhne. V této fázi je zubní sklovinka ještě neztratila strukturu. Může se zregenerovat.

Nejde o něco, co se objeví přes noc. Vzniká postupně - týdny, měsíce. Bakterie v plaku přeměňují cukry na kyselinu, která pomalu odstraňuje vápník a fosfát ze sklovinky. Pokud se to nezastaví, sklovinka ztrácí minerály, vzniká dutina a pak už je příliš pozdě. Ale v této počáteční fázi je zubní kaz ještě reverzibilní. To znamená: můžete ho obrátit.

Proč to nevypadá jako problém?

Většina lidí čeká, až začne bolet. A to je chyba. Počínající zubní kaz nebojí. Nemá žádné příznaky. Nezvuky. Nebošká. Jen ten malý bílý skvrnek, který si většina lidí vůbec nevšimne. A když ho všimne, myslí si: „To se zase nějak vyřeší.“ Ale nevyřeší. Bez zásahu se z něj stane skutečná díra - a ta už se nezachrání jen čištěním.

Naše tělo má schopnost samoregenerace. Sklovinka může znovu nasát minerály, pokud je prostředí v ústech vhodné. Kyselina se musí snížit, sliny musí pracovat, a musíte podpořit proces. To všechno jde jen s jedním nástrojem: pravidelnou péčí.

Jak zastavit počínající zubní kaz?

Neexistuje jediný zázračný prostředek. Je to kombinace tří věcí: čištění, výživa a profesionální péče.

• Čištění dvakrát denně - nejen rychle, ale pečlivě. Používejte zubní kartáček s měkkými štětinami a fluoridovou pastou. Nezapomeňte na mezizubní prostory. Používejte nit, i když vám to přijde nepříjemné. Tam se kaz začíná nejčastěji.
• Fluorid je klíč. Fluorid pomáhá sklovince získat zpět minerály. Nejen z pasty, ale i z vody, kterou pijete. V České republice je voda obvykle fluoridovaná, ale pokud používáte filtr nebo lahve, zkontrolujte, zda obsahuje fluorid. Pokud ne, může vám lékař doporučit fluoridové gely nebo kapky.
• Snížte cukr. Nejen sladkosti. I chléb, ovoce, jogurty a omáčky obsahují skrytý cukr. Bakterie se nezajímají, zda je cukr přirozený nebo přidaný. Když ho dostanou, vyrábějí kyselinu. Pokud jíte nebo pijete sladké věci častěji než třikrát denně, vaše ústa jsou ve stálém kyselém režimu.

Nejlepší čas na čištění je hned po jídle - ale ne hned. Po jídle je pH v ústech nízké. Čištění hned po jídle může poškodit sklovinku, která je dočasně měkká. Počkejte 30 minut. To je čas, kdy sliny zpětně vyrovnají pH a sklovinka se opět ztvrdí.

Co vám lékař může dát?

Pokud jste si všimli skvrnky, nečekáte, až se to zhorší. Jděte k zubnímu lékaři. Ne kvůli vrtání. Kvůli diagnostice. Lékař může pomocí speciálního světla nebo rentgenu vidět, zda je kaz ještě na povrchu nebo už pronikl do dentinu. Pokud je na povrchu, může vám doporučit:

• Fluoridovou nátěr - silnější než pastou. Nanesou ho na zuby a nechají působit 3-5 minut. Výsledek: sklovinka se zpevní.
• Silikonové těsnění - pokud je kaz na drážkách na čelistních zubech, může lékař zákrokem zablokovat místo, kam se sbírají bakterie. Je to rychlé, bezbolestné a trvá pět minut.
• Přípravek na regeneraci - některé kliniky používají speciální gely s kalciumem a fosfáty, které pomáhají zubu se „vyléčit“ samotnému.

Nejde o nákladný zákrok. Většina těchto opatření je pokryta zdravotním pojištěním. A nevyžadují anestézii. Nebojte se jít. Nejde o trest. Jde o záchranu.

Co dělat, když jste už věděli, ale jste se nehnuli?

Není pozdě. Ani když jste měli tu skvrnku měsíc, dva nebo dokonce rok. Pokud je kaz stále na povrchu, stále je šance. Ale čím déle čekáte, tím větší je riziko, že se kaz posune do hlubší vrstvy - a pak už není jen o regeneraci. Musíte plnit díru. A to už je jiná cena, jiný čas, jiná bolest.

Někteří lidé si říkají: „Já si to nechám, až to začne bolet.“ Ale když zub začne bolet, znamená to, že bakterie už dosáhly nervu. A to už je zásah s kořenovým kanálem - nebo extrakce. A to už není jen o odvaze. Je to o bolesti, čase a penězích.

Co se stane, když to necháte?

Počínající kaz se neztratí sám. Zůstane. A roste. Z bílé skvrny se stane hnědá. Z hnědé skvrny se stane malá díra. Z malé díry se stane velká. Z velké díry se stane infekce. A ta se může rozšířit do čelisti, do nosu, do krve. To není příběh z hororového filmu. Je to běžná realita.

Podle dat z Ústavu veřejného zdraví v Praze se v České republice každoročně 68 % dospělých setká s karcinomem zubů, který byl možné zastavit ve fázi počínajícího kazu. To znamená: tři z pěti lidí by mohli vyhnout vrtání, pokud by se včas obrátili na lékaře.

Největší chyba, kterou lidé dělají

Čekají na bolest. To je největší chyba. Neexistuje žádný důvod, proč byste měli čekat. Počínající zubní kaz je jako malý požár ve vaší hlavě - a vy máte v ruce hadici. Nečekáte, až se dům vypálí. Proč byste čekali, až zub zemře?

Přemýšlejte o zubech jako o bateriích. Když začnou být slabé, nečekáte, až se vypnou. Nabíjíte je. Udržujete je. Staráte se o ně. Zuby jsou stejně důležité. A jsou nezbytné. Bez nich nejíte dobře. Nemluvíte jasně. Neusmíváte se bez obav.

Co dělat dnes?

Nechte si toto: zítra v 7 hodin ráno, hned po probuzení, si vezměte zubní kartáček a nit. Čistěte zuby 2 minuty. Nejde o rychlost. Jde o pečlivost. Zaměřte se na místa, kde se vám často zadrhává jídlo. Pak si vypijte sklenici vody. A jděte na procházku. Slunce a pohyb zvyšují krevní oběh - a to pomáhá i vašim zubům.

Nezapomeňte: nejde o dokonalost. Jde o pravidelnost. Jednou za měsíc navštivte zubního lékaře. Ne kvůli vrtání. Kvůli kontrolě. A když vám lékař řekne: „Máte počínající kaz,“ neříkejte: „Aha.“ Řekněte: „Dobře. Co děláme?“

Možná to bude stačit jen fluoridový nátěr. Možná jen změna výživy. Ale nechcete, aby vás to stálo 15 000 korun a tři návštěvy. Chcete, aby to stálo 15 minut vašeho času a jednu většinu odvahy.

Zubní kaz není trest. Je to výzva.

Nejde o to, že jste něco špatně udělali. Jde o to, že máte příležitost něco udělat lépe. Každý den, kdy se čistíte, kdy se vyhýbáte cukru, kdy jdete na kontrolu, děláte větší krok než včera. A to je to, co dělá rozdíl.

Nečekáte na zázrak. Nečekáte na nějaký nový vynález. Jste připraveni. A to je ta odvaha, o které jste četli v názvu. Ne není o tom, jak se nebojíte bolesti. Je o tom, jak nečekáte, až přijde.